„Co nesnáším? Když se právníci snaží psát jako právníci.“ Rozhovor se čtyřmi zahraničními experty na právní psaní

11 minut čtení

Podzim, to není jen sychravé počasí a padající listí, ale také letní podzimní škola právního psaní a souvisejících právnických dovedností, konaná na brněnské právnické fakultě (Autumn School of Legal Writing and Related Global Legal Skills). Právě sem již poosmé dorazila hrstka amerických, rakouských i slovinských vysokoškolských učitelů, aby přednášela o právním psaní, plagiátorství či analýze právních textů.

Skvělá příležitost, jak mým čtenářům přiblížit svět právního psaní očima zkušenějších, řekl jsem si. Výsledkem je tento článek. Tři americké profesorky a jeden rakouský profesor právního psaní se vás v něm pokusí přesvědčit o opodstatněnosti právního psaní, podělí se o své nejzásadnější právněpisatelské tipy nebo se svěří s tím, na co jsou v právních dokumentech alergičtí.

Přeji příjemné čtení.

Lurene ContentoPřemýšlejte. O právu. O čtenáři. O všem.

Lurene Contento (USA) vyučuje Legal English and Legal Skills na Chicago-Kent College of Law. Osmnáct let také vyučovala dovednostní předměty na The John Marshall Law School v Chicagu.

1. Proč bychom se měli zajímat o právní psaní? Je to něco, co hraje v praxi nějakou roli?

Ano, určitě. Zejména v USA — angloamerickém právním systému — je psaní stěžejní. Myslím ale, že v tomhle zrovna nezáleží na tom, kde právo praktikujete. Právníci jsou totiž zejména komunikátoři a většina jejich komunikace probíhá psaným slovem. Je proto klíčové, aby se studenti naučili, jak o právu psát a mluvit.

2. Co odlišuje skvělého právního pisatele od toho průměrného?

Spousta věcí. Zaprvé – praxe. Nemůžete být opravdu skvělý právní pisatel, pokud jste předtím tuto dovednost netrénovali. Zadruhé – důraz. Důraz na detail, důraz na pravidla a zejména – důraz na vašeho čtenáře. 

3. Jaké jsou Vaše tři nejzásadnější právněpisatelské tipy?

To je skoro až nemožné (smích). Ale přesto… My v USA věříme v psaní tak stručné, jak jen to jde. Stručné. Výstižné. Ale přesné. Ještě předtím, než toho však budete schopni, musíte přemýšlet. Řekla bych proto, že ta nejzásadnější právněpisatelská rada je hodně přemýšlet, a to ještě před přiložením pera na papír.

Přemýšlejte jasně. Přemýšlejte o všem. Přemýšlejte o právním problému, o kterém píšete. Přemýšlejte o čtenáři. Přemýšlejte o sobě jako o autorovi a o tom, co můžete udělat pro to, abyste text posunuli ještě o úroveň výš.

Rozhodně si také svůj dokument, ještě než ho odešlete, jednou dvakrát přečtěte. Vždy totiž existuje způsob, jak svůj text zlepšit, a ne vždy si toho všimneme na první dobrou. 

4. Jaká je Vaše nejoblíbenější kniha o právním psaní?

To záleží na tom, kdo má být jejím čtenářem. Když kupříkladu učím magisterské studenty v USA, doporučuji jim knihu A Lawyer Writes. Je napsána velmi přímočaře, zároveň je však spíše pro rodilé anglické mluvčí. Existují ale i další skvělé knihy pro zahraniční právníky a studenty. Protože ale většinu těchto knih napsali mí kamarádi, nemůžu teď doporučit jen jednu nebo dvě z nich. Radila bych ale zajít na stránky Legal Writing Institutu a podívat se tam.

5. Na kterou jednu věc jste v právních textech alergická?

U studentů na nic vyloženě alergická nejsem, protože studenti se teprve učí. Pokud ale pročítám právní text někoho jiného, pak mě dokáže nejvíc vytočit to, když nedokážu porozumět tomu, co se mi jím snaží říct. V USA leží odpovědnost za jednoznačnost textu na pisateli. Není proto úkolem čtenáře, aby se snažil přijít na to, co měl tím a tím autor textu na mysli. Pokud tedy nebudete dostatečně jednoznační, a naopak mě budete nutit s vašim textem zápasit, ať už je to pro špatnou gramatiku, interpunkci nebo nedostatek analýzy, budu naštvaná.


Mary NagelPokud neumíte dobře psát, nedokážete dobře hájit zájmy vašeho klienta

Mary Nagel (USA) vyučuje předmět Legal Analysis, Writing, and Skills na Southwestern Law School, dříve více než 10 let působila na The John Marshall Law School. Právnímu psaní a souvisejícími dovednostmi se zabývá více než 20 let. Stejnou dobu také působila v praxi.

1. Proč bychom se měli zajímat o právní psaní? Je to něco, na čem v praxi záleží?

Obrovsky na tom záleží. Své studenty musím vždy nejdříve zbavit představy, kterou znají z televize  — tedy toho, že všechno se děje na ústním jednání před soudem. Téměř nic tak však neprobíhá. Všechno je to o psaní. A pokud neumíte dobře psát, pak nezvládnete ani dobře hájit zájmy vašeho klienta.

2. Co odlišuje skvělého právního pisatele od toho průměrného?

Dvě věci. Zaprvé, jak detailní je vaše rešerše — protože čím víc podpory pro své argumenty máte, tím líp. To druhé je čtivost. Pokud jste až tak dobrý pisatel, že chci číst váš text číst dál a dál, budu více nakloněná k přijetí vašeho pohledu na věc.

3. Jaké jsou Vaše tři nejzásadnější právněpisatelské tipy?

Zaprvé – skvělé rešeršní schopnosti. Zadruhé – bezchybná organizace.  Zatřetí – skvělá gramatika. 

4. Jaká je Vaše nejoblíbenější kniha o právním psaní?

Moje nejoblíbenější kniha o právním psaní je… Je to kniha, která se jmenuje Legal Writing a napsal ji Richard Neumann, J. Lyn Entrikin, a Sheila Simon.

5. Na kterou jednu věc jste v právních textech alergická?

Chaotičnost, nesystematičnost. My právníci očekáváme určitou metodu organizace, v rámci které předkládáme naši argumentaci. Někdy však právníci chvíli mluví o právu, pak skočí k jeho aplikaci a takhle pendlují tam a zpět.


Kimberly Y. W. Holst Nesnažte se psát jako právníci

Kimberly Y. W. Holst (USA) vyučuje právní psaní na Arizona State University’s Sandra Day O’Connor College of Law. Zaměřuje se také na aplikaci pedagogických metod ve vyučování práva. Dříve pracovala jako mediátorka a advokátka. Je spoluautorkou obou dílů knih Legal Method and Writing.

1. Proč bychom se měli zajímat o právní psaní? Je to něco, na čem v praxi záleží?

Ano, myslím, že to v praxi hraje zásadní roli. Jedním z aspektů právního psaní je mimo psaní samotného také pochopení toho, jak do sebe všechny podklady zapadají a jak komunikovat svou analýzu druhým – ať už je to v psaném slově nebo jakkoliv jinak. Právníci ale píšou hodně, takže na psaní samotném je důležité pracovat.

2. Co odlišuje skvělého právního pisatele od toho průměrného?

To je skvělá otázka (smích) Nemyslím si, že existuje něco jako dokonalé právní psaní. Skvělé psaní už ale určitě.

Zaprvé — obsah — ujistěte se, že vše sedí, a vy rozumíte předmětné oblasti  práva. Co pak podle mě odděluje průměrné psaní od skvělého, je jeho čistota, jasnost. Rozumí čtenář vašim tvrzením? Rozumí jim tak, jak jste chtěli? Odvedli jste dobrou práci v předání vaší interpretace práva?

3. Jaké jsou Vaše tři nejzásadnější právněpisatelské tipy?

Zaprvé je třeba pracovat na tom, jak být stručný. Právníci nemají příliš času a pokud své argumenty dokážete přednést rychle, tím spíše se jimi budou řídit. Pochopitelně, být přesný, korektní — ujistit se, že nejen správně rozumíte právu, ale také že jej správně prezentujete. A za třetí. Buďte sami sebou. Každý je osobností a jakmile se naučíte základy psaní, schopnost vložit do dokumentu kus sebe mu dá další odstín a umožní mu vyniknout mezi jinými texty.

4. Jaká je Vaše nejoblíbenější kniha o právním psaní?

S profesorem Charlesem Callerosem máme společnou učebnici, kterou mám moc ráda. Líbí se mi ale taky kniha, která zrovna nedávno vyšla dvěma autorkám z University of Nevada Las Vegas – Kathryn Stanchi and Linda Berger. Jmenuje se Legal Persuasion: A Rhetorical. Approach to the Science. Zaměřuje se na to, jak psát přesvědčivě na pozadí vědeckých výzkumů a klasických rétorických metod. Myslím, že je to velmi zajímavá kniha nejen pro ty, kteří se chtějí stát přesvědčivějšími, ale i pro ty, kteří si jednoduše chtějí něco dobrého přečíst.

5. Na kterou jednu věc jste v právních textech alergická?

Jen jednu (smích)? Když se právníci snaží psát jako právníci. Když se snaží znít víc „působivě“, než by museli. To nejlepší právní psaní je takové, kterému každý porozumí. Právo je zde totiž pro každého, nejen pro právníky. Nesnažte se proto znít jako právník.


Jürgen BuschV právním psaní se můžete zlepšit, přestože nejste zrovna talent od Boha

Jürgen Busch (Rakousko) pracuje v Rakouské akademii věd a přednáší mj. na University of Vienna. Zaměřuje se na právní psaní, historii a teorii. Je spoluautorem přední rakouské příručky právního psaní SchreibGuide Jus.

1. Proč bychom se měli zajímat o právní psaní? Je to něco, na čem v praxi záleží?

Určitě. Má to velký vliv. Právníci čelí mnoha výzvám, které jsou úzce spojeny s psaním. Musí formulovat argumenty, interpretovat právo a přesvědčit ty, co činí rozhodnutí. To velmi často probíhá psaným slovem. 

Právní psaní však často není součástí vysokoškolských osnov. Proto si myslím, že právě tato podzimní škola je velmi důležitá — aby budoucí právníci přemýšleli nad tou nejdůležitější schopností v jejich celém profesním životě. 

2. Co odlišuje skvělého právního pisatele od toho průměrného?

Nenazírání na dovednosti právního psaní jako na něco, co je dané, zaručené a přemýšlení nad tím, co právní psaní znamená. Pochopitelně můžete být talentovaný a mít skvělý cit pro jazyk a tak dále. Do jisté míry však tato dovednost můžete trénovat a čím více nad ní budete přemýšlet, tím lepší můžete být. Přestože nejste zrovna talent od Boha.

3. Jaké jsou Vaše tři nejzásadnější právněpisatelské tipy?

Trénovat. Číst knihy. Učit se z těch nejlepších příkladů a vzorů. Přemýšlet.

4. Jaká je Vaše nejoblíbenější kniha o právním psaní?

Jsem spoluautor jedné knihy v Německu, která se jmenuje SchreibGuide Jus, takže tu mám rád. Americké jsou velmi dobré… Je však třeba si být vědom toho, že právnická profese se liší země od země. Ne každá kniha je proto napsána tak, aby naplňovala rozdílné nároky a potřeby kontinentálního systému práva. Doporučil bych proto každou knihu, která se zabývá obecnými právnickými dovednostmi – stěžejními schopnostmi, které sdílí všichni právníci na celé planetě.

5. Na kterou jednu věc jste v právních textech alergický?

Příliš svazující technické požadavky a cokoli, co stojí proti kreativitě. 

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *