Psaní akademických právních textů očima Michala Bobka

Michal Bobek se vrací na Nejvyšší správní soud – tam, kde jako čerstvý absolvent práv začínal. České soudnictví tím nezískává jen právníka, který má mimořádný přehled a respekt. Získává tím i právníka, kterému záleží na právním psaní.

Michal Bobek o něm napsal několik kratších textů, vyučoval ho na právnických fakultách a dokonce ho doporučoval zavést jako povinný předmět. Ale co je hlavní – sám skvěle píše. A potvrdí vám to každý, kdo na jeho texty někdy narazil.

Knihu o právním psaní byste mezi jeho publikacemi hledali marně. (Škoda!) Mohli byste však narazit na jednu 15 let starou příručku právnických dovedností - a v té má Bobek o psaní právních textů celou kapitolu.

Zajímá vás, co v ní radí? Pak by se vám mohlo líbit těchto 13 bodů, do nichž jsem se kapitolu pokusil zhustit.

Vím, není to zrovna nejkratší. Ty tři minuty, které vás to bude stát, se vám ale mnohonásobně vrátí. Slibuju.

1. Proces psaní

1. Nestrachujte se: Abyste mohli začít psát, nemusíte mít vše načteno, být v dané otázce expertem nebo přesně vědět, co budete tvrdit.

2. Přemýšlejte: Předem si však ujasněte těchto pět věcí: (1) co píšete, (2) proč to píšete, (3) pro koho to píšete, (4) jak dlouhé to má být a (5) dokdy to chcete napsat.

3. Vytvořte si osnovu: Přetavte své hlavní teze do (pod)nadpisů nebo myšlenkové mapy – nejenže vám pak půjde psaní snáz, ale zároveň si tím zajistíte, že na sebe bude vše navazovat.

4. Začněte psát: Pište, pište, pište. Usnadnit si to můžete tím, že začnete tou částí textu, kterou pokládáte za nejsnazší nebo z které má text vycházet. Pokud se do psaní i tak nedokážete dostat, znovu si promyslete svou hypotézu. Anebo si zajděte na pivo.

5. Přepisujte: Až text dopíšete, nechte ho chvíli uležet. Poté se na něj znovu vrhněte – dolaďte argumentaci, odstraňte nepotřebné pasáže, vychytejte jazykové chyby. Buďte sebekritičtí.

6. Ukažte text ostatním: Víc očí víc vidí. Využijte toho. Vaši kamarádi a kolegové vás dokážou upozornit na překlepy i mezery v argumentaci.

2. Obsah textu

7. Mějte hypotézu: Vystavte text okolo nějaké úzce vymezené hypotézy – a tu se pak v textu pokuste potvrdit, vyvrátit nebo zpřesnit.

8. Nezahlcujte čtenáře: Vaším úkolem není čtenáři ukázat, co vše jste stihli přečíst. Vaším úkolem je mu sdělit jen to, co je skutečně podstatné.

9. Dejte si záležet na struktuře: Každý delší odborný text by měl mít tři části: (1) úvod (který má nalákat na vaše téma, vymezit hlavní otázky textu a nastínit vaše argumenty), (2) stať (který má srozumitelně rozvést vaše myšlenky) a (3) závěr (který má odpovídat na otázky v úvodu textu).

3. Styl psaní

10. Odbornost ≠ složitost : Pokud můžete, vyhněte se složitým větám, cizím výrazům, dvojitým záporům či trpnému rodu. Rozhodně neplatí, že čím složitěji text napíšete, tím odbornější bude.

11. Pomozte si příklady: Jeden dobrý příklad dokáže sdělit to, co byste jinak museli rozepisovat na celou stranu – využijte toho.

12. Píšete odborný text, ne detektivku: Nedopusťte, aby se čtenář ztrácel. Vysvětlete mu, jak se bude text vyvíjet, vtiskněte vašim myšlenkám řád a průběžně je shrnujte.

13. Pozor na poznámky pod čarou: Prostor pod textem slouží jako prostor k odkazování na cizí zdroje nebo uvádění stručných komentářů – ne jako odkladiště pro vedlejší úvahy či paralelní romány.